Jeseníky velice dobře známe, dle mnohých je to právě tato lokalita, která se může pyšnit nejlepšími okreskami v České republice. Je tomu opravdu tak? Minulý rok bychom snad i souhlasili, ale proč tomu tak nebylo i letos?

Pátek

Penzion Kocanda, tohle je opravdu proslulé místo uprostřed zatáčky z jednoho z nejlepších úseků z celých Jeseníků. Právě proto jsme si ji již podruhé vybrali. To z toho důvodu, že je na naprosto perfektním místě, má dobrou kuchyni a celkově je ubytování na vysoké úrovni. První auta se již začala sjíždět a bylo opravdu na co se dívat. Přijela tak velká rozmanitá kombinace, že jsme nevěděli na co se dřív dívat. Už v tento moment jsme věděli, že tohle bude stát opravdu za to!

Vyrážíme na první trasu a hned si dáváme Laudon směrem dolů. Laudon je opravdu lahůdka, na které se jezdí i závody do vrchu. Tato silnice je dostatečně široká a s kvalitním asfaltem. Některé úseky nejsou tolik přehledné, protože je zde mnoho náletů do lesa, kdy do poslední chvíle nic nevidíte.

Po Laudonu jsme si to mazali na Červenou vodu, protože tady je silnice, která opravdu stojí za to! Bylo ještě trochu vlhko, protože před naším příjezdem sprchlo. Zde na začátku v lesých je snad vlhko celoročně a silnice je také pěkné oslizlá a nevyspitatelná, každý musí být maximálně obezřetný. Paradoxně začínáme mít tyto podmínky nejraději, dokážeme tam poznat kvalitu jednotlivých řidičů, ale zejména si osaháme balanc vozů a kvalitu obutí v tomto prostředí. Tyto podmínky totiž nejsou vůbec jednoduché, kor za opravdu rychlého tempa. Všichni z nás to však zvládli naprosto skvěle. Byla opravdu symfonie poslouchat Mustanga s V8, M3 a nebo SL 55 AMG. Rozburácel se doslova celý les a všechny srnky se upalovali schovat daleko od silnice. Přijíždíme dolů a dáváme krátkou pauzu. Po příjezdu slyšíte hlasité praskání a smrádek z brzd, který se line na metry daleko.

Po krátké pauze vyrážíme směrem na Hanušovice a Bratrušov, které nabídnou kvalitní asfalt, úzké silničky a skvěle přehledné zatáčky. Do teď se nám ještě dařilo krásně proplouvat provozem bez sebevětšího zaváhání. Jen po nás trochu začínají pokukovat místní švestky. Po příjezdu do Šumperka už nás bedlivě sledují a nedají nám pokoj dokud nezajedeme na nákup. Jedno auto se jim povedlo zastavit, naštěstí nejméně nápadnou Audi S4, celou v sérii a v dobrém, stavu. 

Nakoupilo se a už se chystáme na výjezd zpět do Kočandy, nejdřív to chce, ale doplnit šťávu i do aut. Dáváme rychlý pit-stop a jede se dál! Cesta do Kočandy přes Rudou nad Moravou je naprostá fantazie. Je to schovaný úsek nahoru-dolů v krásné přírodě. Nemohli jsme si přát lepší zakončení pátečního dne než tento úsek. Opravdu hodně technické úseky, které máme nejraději v kombinaci s kvalitní, ale sem tam i s nedokonalým asfaltem, takže oči na stopkách.

Přijíždíme na ubytování, všichni jsou po náročném přesunu a večerních jízdách naprosto vyčerpaní. Do ledvin pošleme pár piv, do žaludku nějaké bílkoviny a všem je zase dobře. Večerní posezení vždy okoření nějaký nadšenec, který projíždí okolo Kocandy, která je posazena do jednoho z vracáků. Takže o večerní zábavu je postaráno! 

Sobota

Projeli jsme spoustu dalších super úseků, ale pomalu jsme se již blížili Červenohorskému sedlu. Tomu sedlu, které je tak proslulé. Je opravdu tak dobré?

No, pojďme to zjistit. Dotankujeme nádrže do plna a můžeme pomalu vyrazit. Přijedeme pod sedlo a čeká tam na nás paní se závorou a výstražnou vestou. „Pánové, tady pojede cyklistický závod, bude to tu uzavřené, nejspíše dojede na vrchol a na druhou stranu Vás už nepustí“. Hold my beer. Hned ostrá sypačka hore kopcom a co je nejlepší? Právě díky té paní totálně bez provozu, sedlo bylo jenom naše. Bum, plný knedlík všichni a krásně se tady projevil rozdíl ve výkonu. Lehká auta, která dominují v zatáčkách se na tomto úseku začala propadat dolů a ožili všechny překoňované bestie. Nahoru to bylo opravdu svižné tempo a downhill se nesl v trochu nervozním rytmu, protože jsme nevěděli, kdy potkáme další paní s vestou. 😀 

Následuje rychlý oběd v restauraci FARA, kde můžeme doporučit opravdu lahodnou kuchyni a skvělé prostředí. Po obědě rychlý přesun do Šumperku, abychom nakoupili na večerní grilování. Bohužel jsme se podívali na předpověď a blížil se k nám opravdu nehezký mrak. Vyrážíme krátkou trasu do ubytování, ale přes úžasnou okresku mezi Šumperkem a Hrabanovem. Už ke konci nás stíhá déšť, ale všichni v pořádku příjíždíme na ubytování. Rozpalujeme gril a je naprostá pohoda.

Noční touge

Červenohorské sedlo