Tato akce byla pro Nás s Ondrou něco úplně nového. Tentokrát jsme posunuli limit aut a sjelo se opravdu velké množství vozů v pestrém seskupení. Proto jsme oba byli v pozici spolujezdců, abychom mohli regulovat akci během jízdy na sto procent. Teď se dozvíš, jak jsme si to užili.


PÁTEK
Doslova dechberoucí bylo už sjíždění všech vozů k chatě. Brutální a nekompromisní Opel Speedster, našlapaná dvojice Mitsubishi EVO 6 a 7, Miata s turbem, Dodge Challenger, 500ti koňové BMW a nebo i legendární Subaru STi. Nemohli chybět ani překoňované předokolky a mnoho dalšího.

Dali jsme si opravdu záležet s prvotními informace o našem stylu ježdění. Chtěli jsme aby vše vyšlo na jedničku. Důležitý byl i výběr vedoucího vozu. Tento opravdu náročný úkon jsme přenechali Lukášovi Balcarovi, který se toho zhostil se ctí. Lukáš je řidič, který dokáže vést skupinu opravdu v ostrém tempu. Jeho AMG v kombinaci s novými PS 5 skvěle funguje i na vodě a proto jsme vybrali právě jeho.

Vyjíždíme k první etapě. Po přejetí hranic nás hned čeká kombinace vlásenek, která je velice rychlá. Navazuje na rychlé rovinky a vše se odehrává v prudkém stoupání. Na tyto silnice je potřeba velké množství výkonu. S tím si dovolí nesouhlasit Opel Speedster, který nabídne pouze 150 koní, ale jeho nízká hmotnost zajistí extrémní grip v zatáčkám a úctyhodné zrychlení v přímce. Markus s Opelem vyjíždí v zadní části konvoje a pomalu se dere dopředu. Auto šlehá plameny a jeho zvuk je slyšet v zavřené kabině i u aut o 50 m vzadu.

EVAŘI se postavili do přední skupiny hned za Lukáše s AMG. Dostali jsme pak recenze, že nás opravdu podcenili a takové tempo neočekávali. My neradi zveřejňujeme videa z rychlého tempa, takže nás každé takové slova velice potěší i od zkušených řidičů. Co nám všem, ale vyrazilo dech byl Nissan 350z. Tento vůz zná téměř každý z nás. Víme, že je to skvělé GT s úžasným charakterem. Jenže tempo, které z něj dokázal ždímat Venca Veselí bylo neskutečné.

Po 20ti kilometrech jsme si dali krátkou zastávku, abychom si řekli první dojmy a jak každý zvládá tempo a jestli není potřeba přeskládat nějaká auta. Ze všech stříkalo nadšení a petrolheadské touhy se opět pomalu naplňovali. Krájet úžasné úseky podzimní Šumavy v tomto složení, bylo naprosto brutální, tento moment a zážitek zůstane v každém z nás. Žádné kecání, vyrážíme dál!

Po pár kilometrech přijíždíme k dalšímu technickému úseku, který je naprosto famózní. Celým lesem se ozývali všechny válce, Lukášovi čerstvě zajeté brzdy a vůně z pneumatik. Nikdo neměl žádnou krizovou situaci, i když podmínky byli dost těžké. V lese bylo pořád vlhko, ale nikoho to neodradilo a nikdo nechtěl ubrat.

Dáváme rychlou zastávku na nákup, abychom to mohli na večerním grillu opravdu rozpálit! Rychlý průjezd pit lane, rychlý pit stop a jedeme dál!

Sypeme to z Arberu dolů a nikdo se s tím nemaže. 150, brzda, podřadit o dva kvalty dolů, ostrá levá, rychle na plyn, brzda, ostrá pravá a výjezd pod plným plynem do další technické pasáže. Tady najdete opravdu vše a asfalt je jak z pohádky.

Dřevo, podpal, zapalovač a už to frčí. Rozpálili jsme i ohniště a už špekáčky už se žhnou. Jaký byl první den? No naprosto EPICKÝ! Tyhle večery máme vážně rádi. Našli jsme pro nás na Šumavě dokonalou chatu, kde po náročných sypačkách můžeme vše zhodnotit a přitom hledět na stráně a vrcholky Šumavy. Vždy se rozjede velká grillparáda a nekonečná diskuze o všech možných částech automobilu, jízdních skillů, záhozů a modelech, které nás zajímají. Každý k tomu dáme pár pivek v duchu hlášek "rodina" od Vina Diesela.
Spát se chodí v pozdě, to už je taková tradice, ale tenhle víkend je nároční po všech stránkách.

SOBOTA

Z balkónu a sborově "Dobré ráno čů*aci." Asi takhle jsme museli přistoupit k rannímu probouzení všech. Jak jinak totiž přimět 30 lidí k rannímu odjezdu, aby se vše stihlo podle plánu? No, takhle.

Všichni jsme zajeli na OMW do Nýrska. Dali tam plnou a mohlo se vyrazit. Po pár kilometrech za deště přichází první lehká krizovka, EVO je ve škarpě, ale nic s čím by si jeho čtyřkolka neporadila, navíc bez jediného škrábnutí. Když už zahodit, tak takhle.

Chytli jsme hustý provoz a za mokrých podmínek se nešlo ani prokousat skrze auta. Přijeli jsme do Prachatic, dáváme rychlý oběd a vyrážíme na Libínské sedlo. V Maškově zatáčce vyhazujeme fotografa, vytahujeme dron a dáváme klukům povel k ostrému tempu a ať si to dají nahoru a dolů. Asi, jako když vám závodní inženýr řekne, že po Vás chce pět kvalifikačních kol. Tohle udělá radost každému.

Kluci to opravdu nešetří, jsou slyšet už ze zdola, jak se ženou lesem. Pro nás kameramany a fotografy je to skvělý pohled. Dokonce se zastavilo pár kolemjdoucích a pozorovali náš projíždějící konvoj s námi. Máme natočeno, jedeme dál, žádné zdržování.

Po ranním dešti je už silnice suchá a lesy začínají prosvicovat slunečné paprsky. Na všech je vidět, jak jsou hladový a chtějí si to užít. Do čela se dostává Jakub a jeho Fiesta na steroidech (cca 240 koní a váha lehce přes tunu). Kuba je ten typ řidiče, který jezdí většinou uprostřed a dává si celkem velký rozestup. Jezdí prostě hlavou. Tentokrát se ocitl na čele a dostal pokyn k tempu. Kubo, ještě jednou děkujeme, Fiesta se předvedla a je vidět, že úpravy, které na ní děláš sklízí své ovoce. Perfektní čistá jízda, bez chyb. Je neskutečné, jak někteří piloti na našich akcích rostou a Kuba je skvělým příkladem.

Lidi, děláte nám radost, fakt!

Letní sezóna skončila. Musíme říct, že letos jsme si splnili spoustu snů a zažili jsme neuvěřitelné věci. Těšíme se co přinese příští rok!